Úvod  /  O nás  /  LP v médiích

Jiří Karban:
Zprávy o horších časech

Týdeník Televize č. 11/2003

Zprávy o horších časech

Libri prohibiti - jedinečná knihovna v centru Prahy

Najdete tu spoustu knih a časopisů, které komunisté zakázali anebo neumožnili jejich legální vydávání. Podvratné tiskoviny, tak se jim říkalo před sametovou revolucí. A dnes? Unikátní svědectví o době, kterou mnozí tak podivně relativizují.

Duchovním otcem soukromé knihovny, o jejímž fondu se hovoří v dokumentárním cyklu Samizdat, je Jiří Gruntorád (51). Muž, který se za totality věnoval šíření zakázané literatury. Patří do generace, která brala rozum kolem roku 1968. Sovětská okupace a sebeupálení studenta Jana Palacha mu stačily k tomu, aby pochopil, v čem žije. „Nebyl jsem z těch, kteří se scházeli po stodolách na nepovolených koncertech. Víc mě bavilo pravidelné poslouchání rozhlasových stanic - Hlasu Ameriky, Svobodné Evropy či BBC. Kdo chtěl, mohl tímto způsobem získávat cenné informace," vzpomíná Jiří Gruntorád, který v té době vykonával různé dělnické profese. Nejen odpor k režimu, ale hlavně zájem o poezii a písničkové texty ho na konci sedmdesátých let přivedly k rozmnožování a šíření knih. „Do mého psacího stroje se vešlo dvanáct průklepových papírů, takže z jednoho psaní vznikla kniha v nákladu třinácti exemplářů. Ale bylo nutné mlátit do kláves.“ Psal pomalu, dvěma prsty a s překlepy. V edici s pracovním názvem Popelnice vydal například texty Jaroslava Seiferta, Bohuslava Reynka, Jaroslava Hutky, Vladimíra Merty, Jana Vodňanského či Václava Havla. „Měl jsem rád kratší věty, líp se mi opisovaly,“ usmívá se nad svou samizdatovou produkcí, která čítá neuvěřitelných 130 titulů. Také že ji komunističtí vyšetřovatelé a soudci náležitě „ocenili“ - na počátku osmdesátých let poslali Jiřího Gruntoráda na čtyři roky do vězení. Když se vrátil, tři roky byl pod policejním dohledem. „To je téma na jiný článek... V praxi to znamenalo třeba to, že jsem se musel po určitou dobu děvětkrát týdně hlásit na policii. Jen pro porovnání, leckteří recidivisté měli tuto povinnost jedenkrát za dva týdny. Také jsem měl zákaz opouštět městský obvod, v němž jsem bydlel. Zadržení mimo povolené území se rovnalo půl roku v kriminálu...“

Po listopadu 1989 se zdálo, že by sbírky samizdatové literatury měly skončit ve fondech státních knihoven. „Záhy jsem však zjistil, že v těchto institucích sedí žáby na prameni. Zkrátka lidé, kteří nepovažují samizdat za něco důležitého a někteří z něj mají divný pocit, protože jim připomíná špatné svědomí.“

Jiří Gruntorád se před třinácti roky pustil do budování soukromé knihovny. A protože potřebovala právní subjektivitu, v dubnu 1991 vznikla Společnost Libri prohibiti. V současné době má 181 členů (spisovatelé, literární vědci, publicisté, teologové...), jejím předsedou je Radim Palouš a místopředsedou Ivan M. Havel.
Je zvláštní, že naprosto unikátní knihovna sídlící v Praze na Senovážném náměstí nemá jediného stálého zaměstnance. Od svého vzniku totiž zápasí s nejistým přísunem finančních prostředků. „Abychom přežili, potřebujeme na rok 1,2 miliónu korun. V tuto chvíli ještě nevíme, jakou částku obdržíme od ministerstva kultury na letošek, budeme to vědět nejspíš v květnu,“ prozrazuje Jiří Gruntorád. Nebýt zahraničních nadací, krajanských spolků a štědrých jednotlivců, těžko by knihovna mohla uspokojivě fungovat. Na jejím vylepšování se v současnosti podílejí dvě desítky lidí, většinu z nich tvoří studenti. Jedním z hlavních cílů je dostat maximum informací do elektronické podoby. Ostatně - pečlivou práci na katalogizaci knižních fondů mohou posoudit i návštěvníci webových stránek.

Podstatnou součástí knihovny je audiovizuální oddělení. Prozatím čítá víc než dva tisíce nosičů (magnetofonové pásky, kazety, filmy, videokazety...). „Rádi bychom tuto sbírku časem dostali kompletně do elektronické podoby,“ říká externista Miloš Müller, který má oddělení na starosti. Podotýká, že ze sbírky hudebních nahrávek částečně čerpali také tvůrci dokumentárního cyklu Bigbít, který uvedla Česká televize. Je zajímavé, že stále se objevují nové kazety. Často se jedná o raritní nahrávky z koncertů. „Cokoli tu lze zhlédnout či poslechnout. Nahrávání však naráží na autorská práva, takže je zpravidla možné se souhlasem tvůrců,“ vzkazuje Miloš Müller případným zájemcům.

Při návštěvě „papírové“ části knihovny (21 tisíc knih a 1700 titulů periodik) využívají návštěvníci služeb zdarma, platí se pouze za kopírování. Nejčastěji sem přicházejí studenti vysokých škol, učitelé a novináři. Spoustu žádostí a konzultací vyřizuje Jiří Gruntorád telefonicky a elektronickou poštou. I když jsou otázky návštěvníků a tazatelů různé, jedno mají tito lidé společné: chtějí získat maximum informací o době, kdy přepisování knížek bylo protistátním činem.

Jiří Karban
Týdeník Televize č. 11/2003

VÝSTAVA

Milí přátelé a příznivci knihovny (a výtvarného umění),

srdečně vás zveme k účasti na vernisáži první výstavy této nové sezóny. Bude to výstava kreseb a olejů Petra Kouby s názvem Stop kontrola. Autor, signatář Charty 77, který se 3. listopadu tohoto roku dožívá ve vídeňském exilu sedmdesátky, bohužel nemůže být přítomen. Vernisáž bude netradičně v úterý 26. září v knihovně Libri prohibiti.

Těšíme se na Vás!

kouba-pozvanka-mail_1505831753.jpg



Nepřehlédněte

priban_korespondence_ladislava_radimskeho_1461692230.jpg

Podpořte nás

PODPOŘTE NÁS

Ve fondu knihovny je nejrozsáhlejší sbírka exilového a samizdatového tisku, stále však ještě zůstávají citelné mezery, které je třeba doplnit. Prosíme proto o pomoc přátele doma i v cizině. Kdo máte staré samizdatové nebo exilové a krajanské knihy, noviny, časopisy, gramofonové desky, nahrávky, brožury, letáky, oběžníky apod., ozvěte se, je to důležité!

Neméně důležitá je pro nás i finanční podpora. Také díky vaší pomoci pokračujeme v započaté práci a umožňuje nám zachovat si nezávislost. Děkujeme!

Podpořte konkrétně:

digitalizace audio a video nahrávek

digitalizace exilových a samizdatových časopisů

katalogizace knih, časopisů a nahrávek

zpracování osobních fondů a archivů

Uvítáme Vaši případnou finanční pomoc:

Číslo bankovního účtu je 219642286/0300 u ČSOB a.s.

Pro zahraniční platby IBAN:

CZ9403000000000219642286

BIC (SWIFT): CEKOCZPP

IČO: 45247048

Také jsme připraveni přijmout knižní dary všeho druhu, samizdatovou a exilovou literaturu, noviny a časopisy, letáky, plakáty, drobné tisky, fotografie, nahrávky, filmy, dokumenty a písemné pozůstalosti.

Děkujeme!

Právě se děje

Spolupráce Libri prohibiti na projektu The Women Of Charter 77 And The New Dissenters

Projekt Rádia Svobodná Evropa představuje osudy tří signatářek Charty 77, jejichž odvaha se stala inspirací pro další ženy bojující za svobodu.

woman-77_1484405807.jpg

Odkaz na webové stránky projektu naleznete zde.