Libri prohibiti

Cenu 1. června obdrží letos Jiří Gruntorád

Primátor města Plzně Pavel Rödl předá dnes, v úterý 1. června 2010, v 15 hodin na slavnostním zasedání Zastupitelstva města Plzně ve sněmovním sále plzeňské radnice Cenu 1. června panu Jiřímu Gruntorádovi. V tento den si připomínáme veřejné vystoupení Plzeňanů proti totalitnímu režimu v roce 1953 (Den prvního zvonění). Jiří Gruntorád obdrží cenu za odvahu při rozšiřování zakázané literatury v totalitním režimu a za založení knihovny Libri prohibiti, která ochraňuje největší sbírku zakázaných a exilových knih, dokumentů, časopisů a dalších materiálů v Česku.

Součástí ceny je věcný dar a tradiční symbol Dne prvního zvonění, kterým je zvonek s nápisem „Cena 1. června“ z dílny uměleckého kováře Bohuslava Ježdíka. Jako věcný dar obdrží letošní laureát obraz významného plzeňského výtvarníka Jiřího Patery „Protektorátní krajina“ z fondu Artotéky města Plzně.

Cenu 1. června, která patří mezi nejvýznamnější ocenění města, uděluje ji Rada města Plzně pravidelně od roku 1993 za významný přínos k objasnění a prosazení principů demokracie, svobody a spravedlnosti a za důslednou obhajobu lidských práv a svobod prostřednictvím tisku, rozhlasu a televize. Podnět k jejímu udělení může podat každý člen zastupitelstva nebo městského obvodu dle vlastního uvážení či na podnět občanů.

Ocenění připomíná události z roku 1953, kdy se Plzeňané otevřeně postavili proti komunistickému režimu, aby vyjádřili nesouhlas s probíhající měnovou reformou. Jednalo se o vůbec první povstání proti komunistickému režimu v tzv. střední Evropě, které však tehdejší režim utajil. Každoroční připomínka událostí roku 1953 je prostřednictvím udělování Ceny 1. června symbolickým poděkováním za statečnost, kterou občané našeho města projevili.

Jiří Gruntorád (*21. září 1952, Praha)

  • Jeho život hluboce ovlivnil v roce 1968 příjezd sovětských tanků. Jeho světem, v němž se cítil dobře, se stal svět literatury. Vystřídal několik dělnických profesí, sám za nejlepší z nich považuje práci topiče v kotelně, která mu poskytovala dostatek času k četbě.
  • Od roku 1978 byl tím „ kdo dělá samizdat“ – tedy dobrovolníkem, který pokoutně, většinou přes průklepové papíry na psacím stroji, přepisuje knihy, jež nesmí oficiálně vyjít, nesmí se prodávat v běžných knihkupectvích. A těch zakázaných knih bylo opravdu hodně. Velmi brzy se o něj začala zajímat StB a poprvé strávil tři měsíce ve vězení. V letech 1980-1984 byl vězněn pro podvracení republiky.
  • V roce 1979 se Jiří Gruntorád stal signatářem Charty 77, následovalo další vězení, tentokrát pod ochranným dohledem a na čtyři roky. Po návratu založil vlastní tajné vydavatelství, v jeho samizdatové edici Popelnice vyšlo více než 130 knih, které se nesměly ocitnout na pultech knihkupectví. Byli mezi nimi autoři jako Václav Havel, Bohumil Hrabal, Ludvík Vaculík, ale také Jaroslav Hutka nebo Vlasta Třešňák.
  • Právě knížky z této edice se staly základem budoucí nezávislé samizdatové a exilové knihovny Libri prohibiti, kterou slavnostně otevřel spolu s Václavem Havlem v roce 1990. Vlastní knihovnu čítající asi tisícovku knih záhy doplnily velkorysé dary stovek exilových knížek přivezených ze zahraničí – za všechny dárce jmenujme alespoň historika Viléma Prečana, laureáta Ceny 1. června za rok 1999.
  • V současnosti je v knihovně Libri prohibiti asi 22 tisíc a 1 700 titulů časopisů, které jsou k dispozici jak veřejnosti, tak i odborníkům hledajícím dokumenty a studie, které existují jen v samizdatu či exilových vydáních.
  • Jiří Gruntorád je také autorem nebo spoluautorem několika cenných publikací o exilové literatuře, periodikách a samizdatu, např. Katalogu periodik českého a slovenského exilu a krajanských tisků vydávaných po roce 1945, který vyšel v roce 1999 v nakladatelství Ježek.
  • Za svůj boj o „zakázanou literaturu“ získal Jiří Gruntorád medaili Za zásluhy 1. stupně, kterou mu udělil prezident ČR 28. října 2002. Ve stejném roce obdržel Jiří Gruntorád za založení a provoz knihovny Libri prohibiti také ocenění soutěže Magnesia Litera za jeho přínos české literatuře.

Zdroj: www.plzen.eu